Malý byt v Bratislavě zařídili v minimalistickém duchu

Když vstoupíte do bytu v centru Bratislavy, přehlédnete bez problémů celý pokoj. Nebo spíš patro. Na docela malé ploše je tu obývací kout s prostornou pohovkou, velký jídelní stůl, kolem kterého se usadí klidně i osm strávníků, kuchyňská linka s úložným prostorem pro téměř jakýkoliv objem vybavení a nádobí, a navíc ještě toaleta, která je ovšem důmyslně ukrytá v kostce po vaší pravé ruce. Stísněnosti se však rozhodně bát nemusíte. Tři vysoká dvoukřídlá okna sem vpouštějí tolik světla, že máte pocit, že se spíš vznášíte vysoko nad zemí. Což není daleko od pravdy vzhledem k tomu, že je mezonet v nástavbě na starším domě. K pocitu vzdušnosti přispívají i bíle natřené stěny a strop. Ten je ovšem jinak odhalený, takže ukazuje, díky čemu byt vlastně drží pohromadě. Odhalená je ipřekližka, pokrytá netypickou dýhou z loupané borovice, z níž je vyrobená naprostá většina nábytkových dělicích stěn a v prvním patře taky podlaha a část stropu.

Do patra vás vyvede točité schodiště a z téměř bílého prostoru dole po něm vystoupáte k šatně, koupelně a hlavně ložnici, která je celá dřevěná a k tomu sytě žlutá, jakoby zalitá silným odpoledním sluncem. Zde je prostor podlahy ještě menší, ale jen proto, že část z něj ukrajuje obrazová galerie, která sem prochází z prvního patra, kde tvoří důstojnou soupeřku televize. Tady zajišťují dostatek denního světla průzory. Z ložnice přímo do galerie, z koupelny zase přes šatnu na schodiště. Krom posledního je ale možné vše uzavřít a vytvořit tak z ložnice úplně soukromou svatyni, kde se majitelé schovají před okolním světem. Schodiště odtud vede ještě o kus dál. Poslední patro na svou velkou premiéru ještě čeká: jeho polovina zatím slouží jako jógová meditační místnost a co tu jednou bude, je zatím úplně otevřené. Už teď se odsud ovšem vchází na terasu, která zabírá skoro polovinu plochy podlaží a nabízí úžasný výhled na střechy okolních domů.

Foto: Peter Čintalan